Ihned po příjezdu jsme se ubytovali a vyrazili na první přednášku. Naše výprava si ani nedovedla představit, kolik zajímavých a zábavných (někdy i velice vyčerpávajících) přednášek profesoři z Masarykovy univerzity připraví. Na jedné přednášce jsme měli velikou čest vidět Křemíkovou kouli nevyčíslitelné hodnoty (vážící přesně 1 kg), ke které jsme chovali velký odstup, abychom ji náhodou nepoškodili.
Druhý den odpoledne přišla pro někoho více pro někoho méně zábavná dílna, kde jsme podle instrukcí měli provádět měření a výsledky zpracovat formou prezentace. My jsme se rozdělili do dvou skupin. Jedna skupina měřila absorbční hranu Si a GaAs a druhá skupina měla zjistit účinnost solárního článku. Této skupině se ale stala velmi nemilá věc. Po dvou hodinách vypracovávání grafů se jim z vadné flashky ztratily a museli je znova naměřit.
Ještě téhož večera byla noční bojovka, ve které jsme se dozvěděli, že Cikháj byl napaden nebezpečnou infekcí a brzy na něj bude shozena BOMBA! Museli jsme se zachránit! Cestou do protiatomového krytu jsme si losovali kartičky, jestli jsme nakažení nebo ne. Když jsme si vylosovali nákazu, tak jsme nemohli používat buď ruce, nohy, zrak či řeč. Dva členové naší expedice přišli v první půlce cesty o ruce, nohy i zrak, tudíž je zbytek cesty ostatní nesli.
Ve středu jsme udělali táborák a opékali špekáčky. Také se hrálo na kytary a zpívalo.
Poslední den proběhla konference, kde jsme všichni předváděli prezentace s výsledky svých měření a odpovídali na záludné otázky.

Na závěr ještě fyzikální básnička z odpolední soutěže:
Šel pozitron do baru,
hledat elektron do páru,
oba dva se zpily,
dva fotony zbyly,
z opilých částic na baru.

Michal Tesař, 3. A