Hildegarda přišla na svět z nerovného svazku koncesované tulačky Justýny Řeřichové a korunního prince Rudolfa Habsburského. Z tohoto milostného vztahu se narodila dcera, kterou Justýna povila v bolíkovské pazderně. Tam jí také Rudolf poslal moták: „Ať má naše dcera nějaké ryze české jméno, třeba Hildegarda.“ Rudolf z odloučení od své lásky a dcery zešílel a následně spáchal sebevraždu.
Hildegarda coby Habsburk musela každé prázdniny trávit u babičky Sissy a dědečka Franze Josefa I. Jako přesvědčená republikánka dědečka každé prázdniny nabádala, aby abdikoval a dal tak svobodu porobeným Čechům, leč marně.
Svou spisovatelskou dráhu zahájila sepsáním a nakreslením prvního českého komiksu, který nesl název Rychlé šipky. Nicméně vydavatel odmítl Rychlé šipky vydat a rukopis někde zašantročil. Ten se pak dostal k Jaroslavu Foglarovi, který ze statečných dívek udělal chlapce, a zbytek už všichni znáte.
Soubor HILDEGARDA nastudoval Rychlé šipky tak, že divákům přiblíží stěžejní chlapecké postavy Rychlých šípů, tak i Černých jezdců, Bratrstva kočičí pracky a Podkováků. To vše podle Jaroslava Foglara. Ovšem poslední obraz hry je výlučně z pera Hildegardy Řeřichové. V něm se představí spolu s Rychlými šipkami i Jakub (alias James) Vont.
Nastudování hry bylo inspirováno 80. výročím vydání Rychlých šípů a 100. výročím sepsání komiksu Rychlé šipky Hildegardou Řeřichovou.
Bolíkovským ochotníkům děkujeme za cimrmanovsky laděný divácký zážitek. Oceňujeme zpracování náročné předlohy, herecké, pěvecké i hudební výkony a těšíme se na další divadelní hry z pera Hildegardy Řeřichové.